Začal soud s Vojislavem Šešeljem
"Když se podíváte na obvinění, vznesená proti mně, jsem odpovědný ze šíření nacionalistické ideologie, na kterou jsem pyšný. V žádném případě nejsem odpovědný za válečné zločiny, nebo zločiny proti lidskosti. Dopustil jsem se jen verbálního přestupku." To jsou slova doktora Vojislava Šešelje, se kterým včera u haagského tribunálu zahájili soudní přelíčení. Stalo se tak až o rok později, než se původně očekávalo.
Vojislav Šešelj totiž trval na tom, aby se mohl podobně jako Slobodan Miloševič hájit sám. A zahájil proto protestní hladovku. Během ní stupňoval své požadavky. Trval například na návštěvách rodinných příslušníků nebo překladu soudních dokumentů do srbštiny. Hladovku striktně dodržoval, odmítal podávání jakýchkoli léků a když lékaři varovali, že pokud hladovku neukončí, zemře, soudní tribunál jeho požadavkům vyhověl.
Už od počátku války v Chorvatsku organizoval jednotky srbských dobrovolníků, kteří se pak dopouštěli ukrutných zločinů nad nesrbským obyvatelstvem dobývaných oblastí. Otevřeně hovořil o očištění všech prostorů, kde žijí Srbové od obyvatel jiných národností. To, že své stoupence podněcoval k páchání zločinů, nikdy netajil. Jednotky dobrovolníků sice formálně spadaly pod velení jugoslávské armády, nicméně zprávy o svých činech Šešeljovci předkládali výhradně svému šéfovi. Armádní velení se na ně od počátku dívalo skrz prsty, jednotky Radikální strany se brzy projevily jako hordy nedisciplinovaných banditů a zlodějů.
Jenže v době jugoslávských válek byli potřební. Byli používáni na v uvozovkách "špinavou" práci. A jejich šéf se se svými dobrovolníky nechával filmovat. Ti mu předváděli na etnicky vyčištěných územích výsledky svých aktivit.
Vojislav Šešelj, dnes třiapadesátiletý, se v roce 1979 stal nejmladším doktorem věd v zemích Jugoslávie. Od počátku byl blízko idejím vytvoření Velkého Srbska. Protože si dovolil kritizovat komunistický systém, obdržel osmiletý trest, z něhož si dva roky skutečně odseděl. 6 měsíců na samotce.
Od počátku 90 let byl hlavním představitelem srbského nacionalismu. Když v roce 1995 chorvatská armáda zlikvidovala separatistickou Republiku srbská Krajina, navrhoval jako odvetu vyhnání Bělehradu více méně loajálních Chorvatů ze srbské Vojvodiny.
Ačkoli je momentálně v Shevenigenském vězění byl v letošních parlamentních volbách zvolen za poslance srbského parlamentu. Jeho radikálové dokonce volby vyhráli, nicméně se ocitli v izolaci a tak museli vytvoření vlády přenechat třem stranám současné koalice. Poslanci jeho strany jsou během parlamentních debat oděni do triček se Šešeljovým portrétem se samopalem v rukou.
Nedá se rozhodně říci, že by jeho ideologie byl přežitá. Důkazem toho může být i takzvaný televizní spor. Jde v něm o to, zda má veřejnoprávní televize vysílat z haagského procesu přímé přenosy. Petici za přímé vysílání přelíčení podepsalo 750 000 občanů Srbska. Televize souhlasila s přenášením části procesu. Radikálové i nadále hrozí protestními demonstracemi, pokud by tak televize neučinila. Jejich odpůrci připouštějí, že třičtrvtě milionu občanů není zanedbatelné množství. Nicméně by se podle nich neměla opomíjet skutečnost, že zbytek obyvatel desetimilionového Srbska na přenášení soudního přelíčení netrvá.
V Srbsku by měly proběhnout během tří měsíců volby prezidenta. Všeobecně se předpokládá, že hlavními favority budou současný prezident Srbska Boris Tadič a radikál Tomislav Nikolič. Průzkumy veřejného mínění v tuto chvíli favorizují Tadiče. Nicméně nelze zapomenout, že se klíčovým tématem před hlasováním stane budoucnost Kosova. Zda mezinárodní společenství akceptuje nezávislost provincie, kde 90 procent obyvatel tvoří Albánci, nebo se bude nadále snažit o kompromis, který by sice dával provincii téměř absolutní autonomii, nicméně by Kosovo, alespoň papírově zůstalo součástí Srbska.
I proto je kauza televizních přenosů nebezpečnější, než by se mohlo zdát. Vojislav Šešelj je skvělý řečník a v dobách kosovského rozhodování, pokud by Albánci prosadili svou nezávislost, mohl by svému zástupci Nikoličovi v předvolební kampani hodně pomoci. Kdo by se stal novým prezidentem by pak do poslední chvíle mohlo zůstávat těžko odhadnutelnou tajenkou.
Šešelj se nyní bude snažit v obhajobě dokázat, že jeho projevy obhajující vyhánění nesrbského obyvatelstva ze smíšených oblastí Jugoslávie a podněcování k etnickým čistkám, neměly žádný vliv na vývoj událostí. Tedy na vlnu vražd, teroru, genocidě a rabování. To jak soud, kterému se šéf radikálů vydal v roce 2003 dobrovolně, přesvědčen o své nevině a pravdě nakonec dopadne, si nyní jen málokdo troufá odhadnout. Teoreticky Vojislavu Šešeljovi hrozí doživotí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .