Velšský evangelík zřejmě definitivně očistil „Hitlerova papeže“
Papež Pius XII. dlouhá desetiletí čelil obvinění, že se během druhé světové války nezastal dostatečně hlasitě pronásledovaných Židů. Britský spisovatel literatury faktu však prý nyní objevil ve vatikánských archívech dosud neznámé dokumenty, které dostatečně potvrzují to, co Svatý stolec marně opakuje již léta – takzvaný „Hitlerův papež“ ve skutečnosti zachraňoval lidské životy a dělal vše pro to, aby se postavil nacismu. Píše o tom britský deník Guardian, který je jinak znám svým vcelku ostrým protikatolickým zaměřením.
Autorem nové knihy o Piu XII. je velšský protestant Gordon Thomas, který dohledal i žijící oběti nacistické perzekuce a duchovní, kteří dosud mlčeli. Nyní však shodně svědectví archivů potvrzují.
Kniha Papežovi Židé má podle Guardianu dokazovat, že papež posvětil dalekosáhlý systém úkrytů v klášterech a konventech napříč okupovanou Evropou. Pius XII. podle knihy osobně řídil záchranné akce, vymýšlel pro ně kódová označení a nechal vyrábět falešné dokumenty kněžím, kteří nasazovali své životy kvůli pomoci Židům.
Thomas například dokazuje, že Vatikán povolil kněžím, aby zfalšovali stovky křestních listů pro janovské a římské Židy. Více než dva tisíce falešných dokumentů, potvrzujících příslušnost ke katolické církvi, obdržely také dva tisíce maďarských Židů. Vatikán dokonce dokázal zařídit vycestování některých Židů z Německa, a v Římě je pak duchovní ukryli v řeholních domech. V celé Itálii se takto v klášteřích a konventech ukrývalo před 4000 Židů. Pius XII. vybral pro tyto účely jednoho ze svých podřízených, který disponoval značnými finančními zdroji. S jejich pomocí pak zajišťoval pro pronásledované jídlo, ošacení a léky.
Guardian připomíná, že během války a bezprostředně po ní byl papež považován za zachránce Židů. Vrchní jeruzalémský rabín dokonce v roce 1944 prohlásil, že „Izraelci nikdy nezapomenou, co Pius XII. a jeho emisaři udělali pro své nešťastné bratry a sestry ve chvílích největšího ohrožení“. Pozitivního ohlasu se pontifikovi dostalo i v britských a amerických novinách. Dokonce Hitler papeže osočoval coby „milovníka Židů“. Tento obraz se začal měnit až v šedesátých letech minulého století. Svou roli v tom sehrála tradiční sovětská kritika Vatikánu, a také divadelní hra německého dramatika Rolfa Hochhutha Náměstek.
V ní poprvé zazněla kritika Pia XII. a jeho mlčení k židovskému neštěstí. Tento trend nakonec vyvrcholil v roce 1999 knihou anglického novináře Johna Cornwella Hitlerův papež. Autor v ní obviňuje nejvyššího představitele katolické církve z latentního antisemitismu. Prohlašuje, že jeho „neschopnost zareagovat na hrůzy holocaustu byla více než jen osobní selhání, byla selháním samotného papežského úřadu a tradičního katolicismu“. Historikové sice odhalili v knize fatální nepřesnosti a vysloveně zlovolné nakládání s prameny, jeho verze se však v mediálním světě přesvědčivě uchytila. Nepomohlo ani to, že na spis reagoval židovský historik David Dalin, který s Cornwellem polemizoval knihou Mýtus Hitlerova papeže.
Pius XII. přitom ještě coby vatikánský ministr zahraničí před válkou pomáhal vypracovat encykliku svého předchůdce Mit brennender Sorge, česky S palčivou starostí. Je to jediná německy psaná encyklika, kterou vydal Pius XI. 14. března 1937 jako reakci na nacismus a jeho vládu v Německu. Encyklika se zabývala situací církve v Německu, popisovala její těžkou situaci a masové porušování konkordátu ze strany Třetí říše. Vzhledem k tradičnímu diplomatického vyjadřování Svatého stolce sice nacismus přímo nejmenovala, ale ostře odsuzovala jeho filosofické základy, spočívající v rasismu a vypjatém nacionalismu. Budoucí papež navíc udělal v textu při závěrečné redakci několik zostřujících změn. Přesto se uchytila představa, že k nacismu trpně mlčel.
Americký profesor Ronald Rychlak, autor knihy Hitler, válka a papež ocenil práci Gordona Thomase s tím, že vrací debatu o papeži do situace před 60. lety minulého století. Tehdy ještě všichni – oběti, zachránci i zločinci – dobře věděli, že papež byl velkým stoupencem obětí holocaustu. Sám autor odpověděl Guardianu na otázku, proč Vatikán uvolnil zmíněné materiály až nyní, těmito slovy: „Církev uvažuje v horizontu století. Nějakých padesát let sporů a hádek pro ni neznamená vůbec nic!“
Vatikánský historik William Dino označil Thomasovo dílo za jedinečné a průlomové. „Kniha upřesňuje spoustu detailů. Všichni například znají film Šarlatový a černý z roku 1983. Gregory Peck v něm hraje irského kněze Hugha O’Flahertyho, který navzdory papeži zachraňoval Židy a válečné zajatce. O’Flahertyho rodina nyní předala Thomasovi korespondenci duchovního s papežem, z níž jasně vyplývá, že veškerou pomoc koordinoval pontifik,“ vysvětluje historik.
Nová kniha také vypráví příběh mladého židovského lékaře Vittoria Sacerdotiho, který pracoval v utajení ve vatikánské nemocnici. Aby zabránil Němcům vstoupit do špitálu, vymyslel smrtící infekční chorobu, a dokonce naučil pacienty přesvědčivě kašlat, aby nacisty odradili. Thomas vyhledal Sacerdotiho sestřenici, která vzpomíná, že přežila v nemocnici. Jasně si pamatuje, jak celé dny ležela, i když jí nic nebylo, a na vizitách musela hlasitě kašlat.
Vatikán přivítal knihu s nadšením, a přislíbil pomoc britskému producentovi Allenu Jewhurstovi, který koupil na knihu práva a chce ji zfilmovat. Producent, který vytvářel léta program stanice BBC Panorama, je přesvědčen, že více než miliarda katolíků zajistí snímku náležitou publicitu. Letos osmdesátiletý Gordon Thomas napsal více než 50 titulů, a prodal jich přes 45 milionů výtisků. Byl zahraničním dopisovatelem a psal reportáže od Suezské krize po první válku v Perském zálivu. Izraeli věnoval již své knihy Gedeonovi špioni o tajné službě Mosad, a Cesta zavržených o deportacích do vyhlazovacích táborů. „Z Vatikánu mi přicházejí nadšené ohlasy. Píší, že pravda konečně vyšla najevo,“ řekl závěrem autor. Kniha Papežovi Židé s podtitulem Tajný vatikánský plán na záchranu Židů před nacisty vyjde v nakladatelství Robson Press 7. března.
