Archeologové objevili v Jeruzalémě starověký palác
Izraelský památkový úřad nedávno oznámil, že archeologové odkryli v Jeruzalémě starověký palác, který pravděpodobně obývala královna Helena z Adiabene v době Druhého chrámu, tedy v prvním století našeho letopočtu. Palác byl objeven hned za hradbami dnešního Starého Města, mezi Hnojnou bránou vedoucí ke Zdi nářků a troskami starověkého Davidova města pod dnešním parkovištěm, píše izraelský server Haarec.
Podle vedoucího archeologa Dorona Ben-Amiho jsou nalezené zbytky paláce vzhledem k jeho stáří nezvykle rozsáhlé. Ben-Ami je přesvědčen, že dům patřil rodině z Adiabene, i když definitivně se tato hypotéza potvrdí až v příští sezoně, kdy budou odkryty další části komplexu.
Helena z Adiabene byla patrně helénského původu, ale pocházela z mezopotámského království na horním toku řeky Tigris. V roce 30 našeho letopočtu konvertovala na judaismus a v oblasti jeruzalémského Davidova města dala vybudovat několik velkolepých paláců. Byla známa svou dobrotou a štědrostí, a když například Jeruzalém zachvátil hladomor, vyslala jednu loď do Alexandrie pro obilí a druhou na Kypr pro sušené fíky, aby pomohla strádajícím obyvatelům, jak píše historik Josephus Flavius ve svých Židovských starožitnostech. Zmiňuje se i o jejím synovi Monbazovi II., který rovněž přestoupil na židovskou víru. Monbaz i Helena pak podle Flavia jeruzalémským Židům pomáhali i při velkém povstání proti Římanům, které skončilo v roce 70 definitivním zničením Druhého chrámu. Tohoto tragického konce se však Helena nedožila, protože zemřela už v roce 56. Až do své smrti žila v městě, které si vybrala za svůj nový domov.
O Heleně se pochvalně zmiňuje i Babylonský a Jeruzalémský Talmud; nejen že rozdávala chudým, ale darovala také zlatý lustr a další zlaté předměty posvátnému Chrámu. Archeologové a historikové jsou přesvědčeni, že je pohřbena v Hrobce králů v severním Jeruzalémě. Při současných vykopávkách paláce byly odkryty mohutné základy a zdi, z nichž některé dosahují výšky až pěti metrů a jsou postaveny z kamenů o váze stovek kilogramů. Našly se také dvoupodlažní sály, suterén s klenutým stropem a pozůstatky barevných fresek a rituálních koupelí.
Důkazy o dramatu, jež se v paláci odehrálo před zničením města Římany v roce 70, lze spatřit na úzkých otvorech ve sklepě, kterými se obyvatelé domu pokusili uprchnout. Archeologové soudí, že palác byl úmyslně zničen. K nálezům patří také keramické a kamenné nádoby a mince z konce období Druhého chrámu. Ve vrstvě nad palácem byly objeveny pozůstatky z byzantského, římského a muslimského období a pod ním z helénského a z doby Prvního chrámu.
