Papež chce psát novou kapitolu ve vztazích Vatikánu s umělci

Papež Benedikt XVI. přijme v listopadu ve Vatikánu stovky prominentních umělců z celého světa. Cílem mimořádného setkání je obnovit tradiční alianci mezi církví a uměleckým světem, a vylepšit současné konfliktní vztahy s uměním, poznamenává britský deník The Guardian . "Doufáme, že půjde o velké usmíření, následující po velkém rozvodu," řekl šéf vatikánských muzeí Antonio Paolucci. "Jde nám o dosažení nové a plodné spolupráce víry a umění," dodal. Setkání je podle listu naplánováno na 21. listopadu v Sixtinské kapli. Pozvánku obdrželo na 480 malířů, sochařů, architektů, spisovatelů, hudebníků, filmařů, divadelníků a tanečníků. Ti všichni vyslechnou koncert a po něm přednášku nejvyššího představitele katolické církve. Benedikt XVI. si vytkl za jeden z hlavních cílů pontifikátu upevnění kořenů západního křesťanství. Na toto téma promluvil již v přednášce k francouzské intelektuální elitě loni v září v Paříži.

Vatikán v oficiálním tiskovém prohlášení připustil, že kapacita Sixtinské kaple omezuje účast a seznam nevyhnutelně vynechává některá slavná jména. "Hosty jsme samozřejmě vybírali bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení," řekl šéf pontifikální rady pro kulturu a arcibiskup Gianfranco Ravasi. V první reakci se pontifikovi ozvalo sto pozvaných, z toho 76 účast potvrdilo. Mezi potvrzenými účastníky jsou Giuseppe Tornatore a skladatel Ennio Morricone, oba držitelé Oskara. Chybět nebude ani americký divadelní režisér Robert Wilson či zpěvák Bono, pro kterého to bude setkání již s druhým papežem. Pozvaní se musí vyjádřit do 30. září. Setkání se uskuteční k 45. výročí podobné akce, kterou v Sixtinské kapli uspořádal papež Pavel VI., a k desátému výročí slavného Listu umělcům Jana Pavla II. Benediktův předchůdce v dopise hovořil o "hladu církve po umění". Pavel VI., který stál v čele církve v letech 1963 až 1978 se intenzívně zajímal o moderní umění, a v roce 1973 otevřel ve Vatikánu galerii avantgardní náboženské a soudobé tvorby. Získal pro ni díla Augusta Rodina, Vasilije Kandinského, Pabla Picassa i Marka Chagalla.

Moderní umění ovšem obsahuje i výstřelky typu Ukřižovaného psa Martina Kippenbergera a Miss Kitty Paolo Schmidlina, který vytvořil sochu papeže v homosexuálním oděvu. Socha byla před dvěma lety stažena z výstavy v Milánu poté, co rozhořčení katolíci vyhrožovali umělci žalobou za hanobení hlavy státu. "Úplný rozchod církve s uměním si ovšem neumíme představit, už jenom kvůli tradici, která zde od renesance existuje," říká Paolucci. Vatikán se ve snaze o usmíření také rozhodl zúčastnit v roce 2011 bienále v Benátkách, jedné z největších světových uměleckých událostí. Arcibiskup Ravasi až dosud odmítal účast kvůli některým vystavovaným provokativním dílům, dnes však připouští, že "sakrální umění nehovoří současným jazykem, a to je třeba změnit".

Na otázku, čím se někdejší kardinál Josef Ratzinger a nynější papež Benedikt XVI. liší od biblického levharta z knihy Přísloví, který nikdy nezmění své skvrny i povahu, odpovídá v rozhovoru pro magazín National Catholic Reporter brazilský kardinál. "Co se Ratzingera týče, dokázal nemyslitelné a skutečně se změnil, ale jinak, než si většina lidí myslí," sdělil arcibiskup ze Sao Paula a kardinál Odilo Pedro Scherer katolickému týdeníku. Po více než čtyřech letech pontifikátu analytikové nepřestávají zkoumat Benediktovo papežství, a pátrat po odpovědi, kam se někdejší šéf Kongregace pro víru a učení snaží církev kormidlovat. Mají pravdu ti, kdo tvrdí, že bojovný kardinál Ratzinger, přezdívaný "rotvajler boží", skutečně prodělal metamorfózu v beránka Benedikta XVI., laskavějšího a optimističtějšího papeže? Anebo je to všechno jen iluze?

Pokud někdo na otázku odpoví kladně, je pro něj příznačné, že chápe papežský úřad v termínech sekulární politiky. V této logice by pak arcikonzervativní kardinál ustoupil umírněnému papežovi. Brazilský kardinál však nabízí nový úhel pohledu. Podle něj se papež skutečně změnil, ale nemá to nic společného s politikou, nýbrž s typem jeho poselství. "Je ironií osudu, že Ratzinger nevstoupí do dějin jako prominentní teolog, jímž vskutku je, nýbrž se zapíše jako pronikavý glosátor veřejného dění a duchovních zápasů naší doby," říká Scherer, který je kardinálem teprve rok a tento měsíc se dožívá šedesátých narozenin. Je považován za konzervativnějšího a tradičnějšího než jeho předchůdci, rozhodně aspoň na latinskoamerické poměry.

Podle Scherera nejenže existuje rozdíl mezi Ratzingerem a Benediktem XVI., ale tyto dvě postavy jsou v mnohém ohledu protikladné. Ratzinger jako mladý teolog v době Druhého vatikánského koncilu v letech 1962 až 1965 spatřoval svůj úkol v zásadní teologické krystalizaci jádra křesťanské víry a tradice. V čele Kongregace pro víru stál v letech 1981 až 2005, a šlo mu o věrnou interpretaci víry v křesťanském a církevním životě. Nyní si ale vybral daleko širší mandát - utvrzovat bratry a sestry ve víře. Nestojí v čele dogmatických sporů a debat, nýbrž se snaží nabídnout pozitivní a přitažlivý obraz křesťanství.

V roce 2007 ostatně Benedikt tento názor zformuloval právě během cesty do Brazílie, kde řekl, že církev neroste misionařením, ale tím, že je jednoduše atraktivní a vzbuzuje zájem hledajících. Benedikt soustředí svá vystoupení a myšlenky do tří okruhů: jde o vztah mezi vírou a rozumem, přirozené zákony tohoto světa a ústřední role člověka v něm. Všechny si berou na mušku slabinu moderního světa, kterou je nevíra ve schopnost lidské mysli dobrat objektivní pravdy. "Vypadá to nemístně, ale zatímco od papeže bychom od nástupu do funkce očekávali, že bude zdůrazňovat víru, Benedikt s velkou dávnou svobody obrací k filosofii pravdy," říká Scherer. V době dnešní intelektuální krize je to obrovská výzva. Papež jde ke kořenům problému, typického pro celý svět. "Lidská mysl nesmí rezignovat na racionalitu a stát se netečnou vůči nároku pravdy," říká kardinál.

papež Benedikt XVI.|foto: Ricardo Stuckert

V opačném případě se lidé stanou otroky svých citů a vášní, dodává s tím, že největším překvapením Benediktova pontifikátu je fakt, že místo teologa Ratzingera mluví ke světu filosof Benedikt. "Papež se zaměřil na základy civilizační kultury a lidského života. Nezatěžuje lidi náboženskou doktrínou, nýbrž se soustředí zejména na východiska a kořeny etiky, což každý člověk usilující o morální život musí ocenit, ať už s pontifikem souhlasí nebo ne," končí National Catholic Reporter .

Papež se ovšem dopustil i jistých neobratností. Největší aféra, která znesvářila Vatikán a islám, vypukla v roce 2006. Při projevu v německém Řeznu papež tehdy citoval byzantského císaře ze 14. století Manuela II. Paleologa: "Ukažte mi, co Mohammed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem." Bylo to vyjádření, které v muslimském světě zafungovalo jako rozbuška. Benedikt XVI. nad dopadem svých slov vyjádřil lítost s tím, že výroky byly "bohužel špatně interpretovány". Dozvuky této kauzy jej ale pronásledují dodnes. Papež uvedl, že citát, který použil, neodráží jeho osobní názor. Aby zklidnil situaci, navštívil při svých zahraničních cestách mešity v Turecku, Jordánsku či Izraeli, posílil oddělení Vatikánu zabývající se mezináboženským dialogem, setkal se s jordánským či saúdskoarabským monarchou.

Renomé hlavy katolické církve poškodilo také lednové rozhodnutí o rehabilitaci biskupa, který popřel rozsah holokaustu. Zrušená exkomunikace se týkala britského duchovního Richarda Williamsona, který těsně předtím v rozhlase popřel existenci plynových komor (rehabilitováni byli i další tři biskupové z tradicionalistického Bratrstva svatého Pia X.). Kritiku si Benedikt XVI. vyslechl nejen z Izraele, ale i přímo z Vatikánu. Silné emoce záležitost vyvolala také v Německu, papežově vlasti, kde jsou stále živé rány nacistické minulosti. Přestože se papež od Williamsonových tvrzení veřejně distancoval, když vyjádřil solidaritu s Židy, izraelský hlavní rabinát pohrozil přerušením dialogu s Vatikánem.

Papež Benedikt XVI. svolal do Vatikánu na říjen příštího roku mimořádnou schůzku biskupů o Blízkém východu. Důvodem ke svolání tohoto synodu je zhoršující se situace křesťanů v této oblasti. Píše o tom agentura AP . Konference se bude konat mezi 10. a 24. říjnem a Vatikán o jejím uspořádání informoval po papežově setkání se sedmi patriarchy z Blízkého východu. O těžké pozici křesťanů na Blízkém východě se hovořilo už při papežově květnové návštěvě Jordánska, palestinského západního břehu Jordánu a Izraele. Je známo, že katolíci se z oblasti vystěhovávají po tisících. Vatikán se dlouho pokouší chránit křesťany žijící na území biblické Svaté země.

www.ap.de|foto: Dana Josefová

V sedmimilionovém Izraeli se ke křesťanství hlásí něco přes dvě procenta obyvatel, hlavně izraelských Arabů. Zhruba tentýž podíl křesťanů má západní břeh s 2,4 milionu občanů. Křesťanskou víru vyznává 4,5 procenta z necelých šesti milionů Jordánců. Mezi blízkovýchodními patriarchy, s nimiž Benedikt XVI. rokoval v letním sídle Castel Gandolfo, byl chaldejský patriarcha z Iráku Emmanuel Karím Delly, jeruzalémský patriarcha Fuád Tval nebo patriarcha maronitských křesťanů v Libanonu Nasralláh Pierre Sfajr. Většina z přítomných přiznala, že je znepokojuje rostoucí náboženský fundamentalismus, jemuž jsou vystaveni věřící zejména v Egyptě a Iráku. Hovořilo se také o nespravedlivém nakládání s Palestinci a patriarchové připravili rezoluci o právu Palestinců na vlastní stát. Patriarcha Fuád Tval řekl britskému katolickému týdeníku Catholic Herald , že z Jeruzaléma zmizí do roku 2016 až polovina z dnešní desetitisícové komunity křesťanů. "Před šedesáti lety tvořili křesťané deset procent izraelské populace, dnes jsou to necelá dvě procenta," varoval Tval. Vysoký představitel církve také kritizoval izraelská bezpečnostní opatření, která brání nové generaci palestinských křesťanů navštívit posvátná křesťanská místa.

Papež podnikl do Česka svou 13. zahraniční cestu v úřadu. Příští návštěva se uskuteční na Maltě, kde v dubnu 2010 Benedikt XVI. oslaví s místními katolíky 1950. výročí ztroskotání apoštola Pavla. Podle tradice se misionář a apoštol pohanů zdržel na malém středozemském ostrově v roce 60 po Kristu tři měsíce. Ostrované se k němu chovali velmi přívětivě, a on několik z nich zázračně uzdravil. Vatikánský rozhlas naznačil, že papež promluví na Maltě k otázce nelegálních přistěhovalců, kteří se snaží dostat na ostrov z Afriky. Maltský arcibiskup nedávno vyzval věřící, aby vítali imigranty stejně jako kdysi apoštola Pavla.

Itálie dlouhodobě obviňuje Matlu, že se nesnaží tisícům přistěhovalců na primitivních plavidlech pomáhat. Italská pobřežní policie minulý měsíc zachránila loď z Libye, jejíž pasažéři tvrdili, že je již dříve zastavilo maltské plavidlo, jeho posádka jim však dala pouze palivo a nafukovací záchranný člun. Ve vlnobití zahynulo na této lodi nejméně 70 lidí. Malta se zase hájí s tím, že její miniarmáda nemá dostatečnou kapacitu zvládat příliv uprchlíků. Malta má podle statistik 98 procent katolického obyvatelstva a například vůbec nepovoluje rozvody. Benediktův předchůdce Jan Pavel II. navštívil Maltu v letech 1990 a 2001.

"Jaké šance má začínající umělec, který je nicméně znám po celém světě a má přibližně miliardu následovníků? Navíc disponuje mimořádným vkusem a stylem, což z něj dělá černého koně vánočního hudebního trhu," napsal italský deník La Stampa . Ano, je to papež Benedikt XVI. Multimediální nahrávací společnost Geffen, která přinesla na trh Nirvánu, Guns N'Roses, Aerosmith a Donnu Summer oznámila, že 30. listopadu vrhne na trh album litanií a populárních chorálů, v nichž obstará cantus firmus sám Svatý otec. Projekt si získal plnou papežovu podporu a zisk bude věnován a hudební vzdělání dětí v nejchudších částech světa. Album bude obsahovat směsici lauretánských litanií a mariánských lidových písní, které doplní osm skladeb soudobé vážné hudby. Benedikt XVI. bude hovořit a zpívat v latině, italštině, portugalštině, francouzštině a němčině. Album využije audionahrávek vatikánského státního rádia. Papežův hlas doprovodí Římský filharmonický akademický sbor, vedený monsignorem Pablem Colinem, bývalým sbormistrem baziliky sv. Petra. Záznam bude pocházet přímo ze svatopetrské baziliky.

"Vzhledem k počtu katolíků na celé planetě lze čekat, že pontifik vánoční trh jednoduše zbourá," tvrdí deník. Ještě důležitější však podle šéfa společnosti Geffen Colina Barlowa je, že jde o nádhernou hudbu. "Papež má úžasnou barvu hlasu, měkkou a přitom pevnou, autoritativní," pochvaluje si nahrávku. Deník ovšem poznamenává, že projekt usnadnil fakt, že David Geffen již nestojí v čele společnosti a ta nese pouze jeho jméno. Jde totiž o jednoho z komerčně nejúspěšnějších homosexuálů na světě, takže jeho nepřítomnost ušetřila Vatikánu náročná diplomatická vyjednávání. Benedikt se totiž nechal slyšet, že homosexualita s sebou nese tendenci k setrvalému morálnímu zlu.

Prvním papežem, který vystoupil na komerční nahrávce, byl Benediktův předchůdce Jan Pavel II. Jeho nahrávka modliteb a meditací Abba, Otče se v březnu 1999 dostala do první stovky nejpopulárnějších desek v Británii. Nynější papež bude na vánočním trhu soupeřit s novým Robbie Williamsem a skotskou amatérskou zpěvačkou Susan Boyleovou. Jaké má šance? Colin Barlow je v odhadování zisku opatrný. "Rozhodně nečekám, že by papež vyrazil s deskou na světové turné," směje se na závěr.

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .